Hypnoterapie zaměřená na řešení
Jedná se o terapeutická sezení s jednotlivci s využitím hypnózy. Hypnóza je jev, který budí velké diskuse, obavy nebo naopak zvědavost. Přitom se jedná o celkem přirozený stav, který může být velmi užitečný zejména při řešení potíží, které lze obtížně odstranit vědomým úsilím. Lidé se na nás s žádostí o hypnoterapii obracejí s nejrůznějšími problémy, například:
- pocity smutku, deprese, beznaděje, nesmyslnosti života...
- strachy a obavy, které znemožňují člověku prožívat plnohodnotný život podle jeho představ...
- potíže, které se objevily v důsledku nějakého traumatického zážitku
- psychosomatické problémy (např. astma, vysoký krevní tlak, obezita, anorexie, kožní onemocnění…)
- potíže v sexuálním životě
Individuální hypnoterapeutické konzultace trvají obvykle hodinu (60 min.) a během nich se s klienty zaměřujeme především na to, co si přejí ve svém životě změnit a na zdroje, které k tomu mají k dispozici. Hypnózu chápeme jako jednu z možností, jak využít zdroje klientů, které si klienti často ani neuvědomují nebo je nedokáží propojit se situacemi, které je trápí.
Při konzultacích vnímáme své klienty spíše jako partnery než jako nějaké „objekty“ našich odborných dovedností. S partnery se většinou spolupracuje. Tento postulát platí – navzdory rozšířenému omylu – i (a možná především) o hypnoterapii!
Hypnoterapie neznamená, že někomu vsugerujeme cokoli – hypnóza umožňuje společně hledat zdroje k řešení, ne manipulovat klienta k něčemu, co by bylo proti jeho přesvědčení (takovou sugesci klient nesplní).
Hypnoterapie neznamená, že člověk je „mimo“ nebo že spí a nic si nepamatuje – klient je při hypnóze aktivní a spolupracuje s terapeutem, není jen pasivní příjemce sugescí; amnézie (ztráta paměti) se někdy může spontánně dostavit, ale nebývá to pravidlem (a v případě, kdy se dostaví, lze vzpomínky snadno obnovit).
Hypnoterapie v našem pojetí neznamená s pomocí hypnózy se vracet k minulým (např. traumatickým) zážitkům a nějak je oživovat, „odblokovávat“, „odreagovávat“ nebo „rozebírat“ – tyto metody se sice občas také používají (hypnoanalýza, abreakce v hypnóze apod.), ale my raději pracujeme se zaměřením na řešení a hledáme v hypnoterapii zdroje pro změnu.
Náš přístup vychází především z práce Miltona H. Ericksona (viz obrázek), Steva De Shazera a Billa O’Hanlona, podrobnější informace včetně příkladu z praxe lze nalézt v našem článku.
Jak víme, že to funguje?
Podle čeho se dá poznat, že terapie není plané povídání, ale že přináší pozitivní změny? Asi nikdo nepochybuje o moci slov – už Freud tvrdil, že slova mají magickou moc, protože dokáží člověka povzbudit a uzdravit nebo jej naopak učinit nešťastným. Ale ne všechna slova pomáhají, některá jako by nepůsobila vůbec a jiná i škodí. V hypnoterapii je moc slov přímo hmatatelná.
Takže ještě jednou – jak víme, že to funguje právě u nás? Je to celkem jednoduché - jsme zvyklí se našich klientů ptát, protože jen oni mohou posoudit, jestli jsme jim užiteční a skutečně jim pomáháme. A když nám naši klienti řeknou, že jim to pomohlo, ptáme se v čem konkrétně, abychom věděli, na co se dále zaměřit a co rozvíjet a co naopak vynechat.
