Individuální terapie
Jedná se o terapeutická sezení s jednotlivci, kteří chtějí něco ve svém životě zlepšit, vyřešit, posunout. Lidé se na nás obracejí s nejrůznějšími problémy, například:
- pocity smutku, deprese, beznaděje, nesmyslnosti života...
- strachy a obavy, které znemožňují člověku prožívat plnohodnotný život podle jeho představ...
- potíže ve vztazích a v komunikaci - v rodině, na pracovišti, s přáteli...
- potíže, které se objevily v důsledku nějakého traumatického zážitku
- psychosomatické problémy (např. astma, vysoký krevní tlak, obezita, anorexie, kožní onemocnění…)
- potíže v sexuálním životě
Individuální konzultace trvají obvykle hodinu (60 min.) a během nich se s klienty zaměřujeme především na to, co si přejí ve svém životě změnit a na zdroje, které k tomu mají k dispozici. Naší hlavní snahou je, aby nás naši klienti co nejdříve přestali potřebovat. Problémy často bývají velmi složité (různé příčiny, různé vztahy, různé souvislosti), ale řešení tak složitá být nemusejí.
Dovolte krátký příklad:
V jednom z našich článků například popisujeme (samozřejmě se souhlasem dotyčného klienta a se zachováním jeho anonymity) případ mladého muže, který trpěl opravdu vážným psychickým onemocněním. Jeho problémy byly natolik složité, že je ani nebylo možné důkladně zmapovat, ba dokonce bylo obtížné se shodnout na diagnóze. Na druhou stranu klíč k řešení byl vlastně velmi jednoduchý – postavit celou terapeutickou práci na klientově schopnosti drobných zlepšení. Bylo by velmi snadné přehlédnout, jaké pokroky dotyčný klient udělal, protože jeho problémy byly opravdu vážné a bylo by snadné mnoho sezení rozebírat jeho problémy, jejich příčiny i důsledky… a pocit bezmoci u klienta tím možná ještě prohloubit. Pozornost věnovaná drobným pokrokům, které udělal, nám umožnila zjistit, jaké zdroje má k dispozici a využít je pro další změny.
Při konzultacích vnímáme své klienty spíše jako partnery než jako nějaké „objekty“ našich odborných dovedností. S partnery se většinou spolupracuje. Naši klienti do společné práce přinášení nejen svá trápení, ale i své zdroje a své znalosti o svém světě a svých možnostech. My jako terapeuti do vzájemné spolupráce přinášíme schopnost vytvářet příjemnou a bezpečnou atmosféru, nové podněty a odborné znalosti a dovednosti. Zdá se, že taková spolupráce dobře funguje a přináší výsledky. Alespoň to ukazují četné výzkumy tzv. „working alliance“ (pracovní spojenectví) a naše vlastní zkušenost.
Jak víme, že to funguje?
Podle čeho se dá poznat, že terapie není plané povídání, ale že přináší pozitivní změny? Asi nikdo nepochybuje o moci slov – už Freud tvrdil, že slova mají magickou moc, protože dokáží člověka povzbudit a uzdravit nebo jej naopak učinit nešťastným. Ale ne všechna slova pomáhají, některá jako by nepůsobila vůbec a jiná i škodí.
Takže ještě jednou – jak víme, že to funguje právě u nás? Je to celkem jednoduché - jsme zvyklí se našich klientů ptát, protože jen oni mohou posoudit, jestli jsme jim užiteční a skutečně jim pomáháme. A když nám naši klienti řeknou, že jim to pomohlo, ptáme se v čem konkrétně, abychom věděli, na co se dále zaměřit a co rozvíjet a co naopak vynechat.
